KISS FOR TOKIO HOTEL....DODUSKA...TOMINECKO.BLOG.CZ

Říjen 2009

Billův lak

25. října 2009 v 16:44 | Doduška |  foto-bill


TH interview: Musíme poděkovat našim fanouškům!

25. října 2009 v 16:43 | Doduška |  články,rozhovory
evous.fr

Ahoj! Jste zpátky ve Francii, můžeme vás zase vidět prosím!
Bill: Ano, totálně! Vždycky rádi sem jezdíme! Pokaždé, když sem přijedete, podíváte se z okna auta si řeknete "Jé, to je opravdu krásné město Paříž"!

Vaše album je číslem 1 v Německu, začal dobře i ve Francii. V celé Evropě vás fanoušci očekávají: Je to pro vás úleva?
Bill: Jsme opravdu velmi rádi a velmi spokojeni! To je přesně to, co jsme potřebovali k napsání nových písní, vytvářet nové. Celkově jsme velice rádi za všechny kritiky, které dosud slyšíme k našemu albu.

Často mluvíme o comebacku ale spíše to bylo ukončení turné a zůstat ve studiu: Kde jste našli tu energii a motivaci k tomu, aby jste udělali něco nového?
Bill: Vlastně člověk se někdy i diví! (smích) Samozřejmě, že občas jsme super unavení, vyčerpaní a nechceme vstávat. Říkáme, že potřebujeme pauzu. Ale zároveň musíme dělat hudbu, opravdu chceme vydat nové album, podělit se o naší hudbu ... Takže nakonec si myslím, že všechna tato energie je náš život na tomto a to je to, co nás drží.

Tlak a výzvy byli silnější na Humanoid, než na předchozích albech?
Tom: Poprvé jsme se snažili vytvořit album s mezinárodním jménem a se stejnou dobou k prodeji, takže jsme měli ten tlak. S datumem pro vydání alba to nebylo ani tak jasné. Ale snažili jsme se na to nemyslet, když jsme byli ve studiu, opravdu jsme se snažili soustředit na to, co jsme dělali.

Zvuk. Zjistíme, že zní to trochu více jako elektro. Proč tento posun, který by mohl být riskantní?
Tom: Byly to dva roky, kdy jsme se nevrátili do studia a byly jsme na turné. A chtěli jsme skusit něco jiného, všichni na naší straně to měli promyšlené, hledali jsme to, co opravdu chceme dělat a nakonec se zvuk rozšířil. Není to úplně jiné, jsme to pořád my ale trochu jinak (úsměv).

Jaké jsou témata a zprávy, které chcete řešit?
Bill: Nemyslím si, že je tady jediná zpráva. Každá píseň má svou vlastní historii, obsah, a nebylo jediné, kterou bychom nechtěli sdělit. Ve skutečnosti to, co jsme opravdu chtěli udělat s Humanoid, je potěšit naše fanoušky, kteří by mohli poslouchat.

Mezi německými a anglickými verzemi se ne vždy držíte stejného tématu. Třeba Hey Du nemá stejný význam jako Hey You: Proč?
Bill: Ano, to je pravda. Ale je to proto, že jsme tentokrát nechtěli, aby byl doslovný překlad. Psali jsme přímo v obou jazycích a to i v případě, že se řeší stejné věci. Je pravda, že v jedné verzi to bylo něco hlubšího, a v té druhé je to jiné.. Opravdu to má dvě verze.

Musíte nadále pracovat s producenty, aby jste mohli začít, ale jsou zde i zahraniční spolupracovníci jako Guy Chambers a Ryan Tedder ...
Bill: Chtěli jsme mít čerstvé nápady. Když jsme byli zamčení ve studiu, už jsme viděli album jako film, obraz jsme měli už v myšlenkách a cítili jsme, že jsme potřebovali něco nového.

Žijete pod mikroskopem, pod kterým se prodiskutovává vše: outfity, účesy, hmotnost ... bývaly doby, kdy jste chtěli chtěli všechno urovnat?
Bill: Ano, stalo se to. Někdy to, co čtu v tisku mě nazlobí, leze mi to na nervy. Opravdu. Speciálně ti lidé, kteří píší o ničem, ale když píší o naší hudbě, to je potom to nejhorší. Ale když už, tak musí být na to nějaký důvod.

Máte miliony fanoušků, kteří jsou velmi oddaní a velmi organizovaní: je na vás větší tlak, když jste známý po celém světě?
Bill: To záleží na tom, jak je to uděláno. Když příjedete do země, kde jsou fanoušci, kteří na nás čekají, je to samozřejmě skvělé. Ale nemyslete si, že nepřekročí hranice. Několik dní v roce spočítáte na prstech ruky, jak rádi bychom měli naše soukromý. Když to není moc dotěrné, tak mi to vyhovuje.
Tom: Ale podporu dostaneme vždy, když někam přijedeme, je to fantastické. Například fanoušci, kteří pro nás hlasovali, kteří do toho dávají nekonečně mnoho času, je to skvělé. Stejně tak pro ty, kteří nás vítají tam, kde jsme, musím jim říci - děkuji.

Na albu jsou reálné riskantní nebezpečí, kde se Bill pokouší o různé věci, ale také Georg a Tom začali hrát jiný nástroj: je to zdrojem stresu na vašem budoucím tour?
Všechny: Ne! (smích)
Bill: Všechno bude v pořádku! V Řecku, to není tak dávno, jsme dělali náš první mini koncert a vše šlo perfektně. Tom hrál na klavír a Georg použil syntenzátor a šlo to velmi dobře.
Tom: Klavír, protože se mi líbí. Ale i proto, že vím, že působí na dívky! (směje se). Nejsem nejlepší pianista, ale to co jsem hrál, jsem zahrál dobře a líbí se mi to.

Bille a Tome: Změnil úspěch váš vztah dvojčat?
Bill: Ne, v soukromí se to vůbec nestane, tak jak ve skupině, kde jsem vystresovaný. Když je Tokio Hotel, jsem trochu hvězdou na pódiu (směje se). Ale soukromě takovou roli nemám, abych byl ten nejdůležitější! V jedné skupině ten, kdo zpívá, je ten předtím, ale v životě to tak není!

Tokio Hotel vysněné dívky: Megan Fox, Beyonce a Olsenky

25. října 2009 v 16:37 | Doduška |  články,rozhovory

"Chci pravou lásku," říká Bill Kaulitz, po oznámení toho, do jakých celebrit je zakoukaný.

Click for a larger view

Jak jsme již poukázali, za tím vším make-upem a prodaných milionů alb, Tokio Hotel jsou jenom průměrní dvacetiletí kluci. Což znamená, že velká porce jejich času je strávena diskuzí nad super sexy celebritami jako Megan Fox.
A Jessica Alba. A Beoynce. A Mary-Kate a Ashley Olsen. A no, určitě vás to napadlo. Toki Hotel mluví o lásce k dámám (kromě basisty Georga Listinga, který říká, že má přítelkyni).
"Je na telefonu celý den, skypuje. Je teď nudný, protože má přítelkyni," směje se frontman Bill Kaulitz.
"Je nudný! Nemůžete s Georgem už ani jít do striptýz klubu!" kytarista Tom Kaulitz dodává.
Listing se jen usmívá. Máte hned pocit, že už je na to zvyklí. Ale ostatní kluci jsou více, než otevření, když mluví o ideálních dívkách, kromě toho mají jednu věc společnou: jsou všechny slavné.
"Myslím, že to musí být mix. Možná Olsenky? Líbí se mi obě. Taky mám rád Megan Fox," říká Bill na svoji vysněnou dívku. "Opravdu věřím v lásku na první pohled. Nevím. Nejsou tu slavné holky, které mám rád. Ale Olsenky jsou roztomilé, a Megan Fox je roztomilá - vypadají dobře, ale neznám Jessicu Albu a Olsenky, takže..."
"A Beyonce a Jessica Alba taky," vyrušuje Tom, který je rozhodně muž v kapele zaměřený na dámy. To jak mluví, tak to vypadá, že ženám věnuje 75% svého času.
Ale Bill je opak. Ačkoli je zpěvák mezinárodně slavné rockové kapely (a sex symbol), tak nehledá rychlý flirt. Jde po něčem hlubším.
"Nikdy jsem ve svém hotelovém pokoji neměl holku jen na jednu noc," říká, dodávajíc, že naposled měl přítelkyni, když mu bylo 13 nebo 14 let. "Je to něco, co mi chybí. Opravdu chci spřízněnou duši. Ale nechci dívku na jednu noc. Chci pravou lásku, protože nemám tolik času a tak chci ten čas strávit s tou správnou dívkou."
Náhle se Tom opět ozve. Je ochotný si vyjít s celebritou nebo dvěma (nebo možná i s TH fanynkou). Hledá někoho více...okamžitého.
"Já potřebuji jen lásku na jednu noc," směje se.


source (c) MTV.com

Intro-Interview: Nevermind

25. října 2009 v 16:36 | Doduška |  články,rozhovory


Dvojčata jsou výzvou. Protože jsou rovnocenní, drzí a je tu risk toho, že budete zmateni. Se svoji dvojitou identitou Tokio Hotel jsou inspirující a polarizující již roky. Kerstin a Sandra Grether z Intro se setkali s těmito dvojčaty v Hamburgu a vysvětlili fenomén, muziku a všechno ostatní.

"Mnoho lidí si o nás získá nějaký názor a proto reagují dost automaticky. Hlavně při setkání, které se automaticky týkají během celého dlouhého dne." (Bill Kaulitz)
Ale co by mimozemšťani řekli k popisu tohoto fenoménu Tokio Hotel, kdyby byli posláni na zemi ze zvědavé planety? Je dost možné, že by objevili mnoho krásných věcí na prvních dvou albech od té "nejpopulárnější a nejmíň populární německé kapely" (FAZ). Pro nikoho dalšího německy mluvící kapela zvládla vyprodukovat takové každodenní rebelství fantasy-rocku pro mladé, převážně dívčí cílovou skupinu od Neny brzké práce. Na vrchol toho všeho používají originální mix stylu, který dokonce požaduje víc estetiky než jenom práce.

Jaký je to pocit pro dívku, chlapče
Nad vším tím by mimozemšťani byli ohromeni, že popový zpěvák nosící koženou bundu, tužku na oči
a dlouhé dredy, by se mohl pohybovat z nebe na zem a zpátky a mohl by polarizovat - to jen pro to, že si užívá, že může vyjadřovat svoje zženštělé rysy.

Tihle mimozemšťani by si nejspíš pamatovali na začátky toho, čemu se říkalo pop-kultura: ta dekáda po druhé světové válce, kdy Američani vynalezli slovo teenager jako marketingový pojem a kdy média slovně zneužívala masové hysterie u Franka Sinatry po celou tu dobu, protože nenosil uniformu a nezdál se mužný v tradičním smyslu. Nyní, domníváme-li se, že na vzdálené planetě by byla TV, média a pop kulturní historie: Nevšimli by si potom naši mimozemšťani, že nejasný žánr hranic je kusem koláče na poli pop kultury již dekády? Rovnajíc se bledého, bisexuálního Biwieho po Green Day Billie Joe Armstronga: "Crush With Eyeliner" (R.E.M.) vždy shromažďoval nejvyšší spolehlivost měřítek mezi mužským publikem a nerýsoval se s žádným umělým Anglo-Američanem popové galaxie po dlouhou dobu. Do hrdinské jízdy Tokio Hotel skrz monsun německé spolehlivé peklo.

Takhle stručně se srazili naši mimozemšťané s jejich srdcem a mechanickou duší. Jejich fotka: dva záhadní, cool mystičtí tvorové na školním pozemku ve Východním Německu v malém městě, přibližně 2005, v aggro-Pocher-světě divů, v těchhle bahnitých nulových letech velké koalice se všemi těmi dospělými kolem volání po autentičnosti a racionálnosti, aby tak nemuseli cítit všechno své vlastní šílenství.

A co jiného než tenhle romantický, plný kytarových rytmů, sexy křik pro sebeurčení ve kterém Tokio Hotel již zařadili své zážitky s denními rozpory na školním pozemku na venkově, si může jeden přát 15letou dívku, která vyrostla s internetovým pornem a žensky vysmívajícími rapovými písněmi v hitparádách
- taky v době, kdy "děvka" se stalo dalším slovem pro ženu? Ano, individualismus je pozoruhodně respektovanou posedlostí v Tokio Hotel vesmíru. S tímto rozdílně stylizovaná dvojčata znova vynalezli a šli za formát "teenage kapely". Tohle je to, o co se převážně fanynky zajímají. Jak to jeden může zvládnout - jít svoji vlastní cestou?

Dána těmhle čtyřem emo klukům obrovská síla k polarizaci tak by se mohlo již vědět: Ne všichni Tokio Hotel fanoušci jsou jenom křičící blbci. Klikáním po fan fórech si člověk uvědomí dost rychle, že jsou často schopni přemýšlet o svém zázemí fanoušků a kapele kriticky a zábavně. Že nezastaví všechny ty směšné a děsivé, homofonní veřejné ohlasy - jak ve všech případech teen křiku - neustále naznačující, že dívky se zamilovali do obrovského podvodu. Nicméně je to již dlouho součástí fan kódu rebelovat proti takovému hloupému všechno-vím-a-znám chování, proti téhle celé vyčerpávající, sexuálně žárlivé, mužské anti-popové bezděčnosti! Jako s každou intenzivně žijící subkulturou se taky zaostřuje na všech pět smyslů na nezávislost a kreativní existenci.

Nicméně budoucnost značí tisíce začátků jako Rock'n'Roll umírá tisícerou smrtí. Rozhodně není náhoda, že zatímco plánují svou vlastní skvělou cestu Tokio Hotel nyní citují Franka Sinatry evergreen "My way" ve své šťastně-kryptické science-fiction hymně "Dark side of the sun" (německá verze: "Sonnensystem"): "Hello! The end is near, hello, we're still standing here - the future's just begun, on the dark side of the sun."

Humanoid
"Humanoid", jako člověk, je název třetího alba, u kterého se kapela odhodlala změnit známý TH-zvuk ve vyspělejším a hravém smyslu. Obsahuje spousty perfektních pop písní vystrojených jako Goth Rock: krásné a nemocné, komplexní a zpívající, neplatné mínění a plné mínění a to všechno ve stejnou dobu. Jistě jsou tam taky vlivy známých mezinárodních skladatelů jako Guy Chambers (Robbie Williams), Desmond Child nebo The Matrix, se kterými Tokio Hotel a jejich tým spolupracovali na několika písních. S electro rytmy a vznášejícími vokály kytarově řízeného hitu "Automatisch" se zavrhuje, že odpůrce se stane strojem a ve stejnou dobu oslaví svou existenci mimo lásku jako z vytržení. Již zmíněný Glam-Rock manifest "Dark side of the sun" odkazuje k Terry Pratchett románu stejného názvu, který převyšuje Glam-Rock klasiku, protože megaloman panicky nastavuje svoji tvořivost - být tímhle roztomilým a extremním Tokio-povykem - je jich v plném koébání: "On the TV, in your place, on the radio oh. It's a riot, it's a riot, they say no, oh." Píseň ohlašující "Radio hysterii" má takzvané perfektní schopnosti popové písně, aby oddělila mimořádnost od obyčejnosti. Taky to dává hodnotnou odpověď k této konzervativně stylované rockové dekády, že se neustále hledají superstars a proklínají se - a potom si nedá pomoci jinak, než buď milovat jejich individualitu nebo je po tom všem nenávidět.

Kombinace spontánnosti a strategie stejně tak je vysokým stupněm vlastně vytvořené stylizace, která se obrací do písní a dělá tak Billa a Toma Kaulitze světovými superstars v senzacechtivé popové aréně. Po tom všem se ideály dekády skládají ze schopnosti obratné stanice emocí, mít hlas, to se počítá. Hlas Billa Kaulitze a jeho známé, dojemné obličejové výrazy nemají nic ze studenosti, kterou ukazují David Bowie nebo zpěvák HIM, Ville Valo. Ohromuje a rozveseluje se svoji vřelostí a humorem. A s těmi tisícovkami a tisícovkami online dokumentů získává fanoušky po celém světě zavěšené na jeho a Tomovu přítomnost v médiích. Hlavně když dvojčata byla vždy používána jako silná projekce pro sociální tužby. Jejich prostředí se u nich zdá něčím speciálním, proto jsou outsideři a bojují se symptomy tohoto speciálního statusu.

Dvojčata
Bože, jsme před interview dost nervózní. Přece jenom to není každý den, kdy potkáme identická, výstřední dvojčata, kteří, jako my, jsou z vesnice na konci světa, závislí na kafi a vyvarují se slunci a kteří vyžadují podněcující povyk.

Potom náhle před námi stojí Tom a Bill, jsou opravdu velcí ( 1,90 m), temní andělé, oblečeni hlavně v černém, včetně pozoruhodných bílých kontrastů. Divadelní jako jejich písně, které se mění mezi světlou a temnou. Kluci se zdají velmi milí, jsou ve veselé náladě a taky trochu nervózní na takhle brzké denní interview. Vydávají hodně energie, takže se rychle vyvine čilá konverzace. Bubeník Gustav a basista Georg s nimi nejsou. Po tom všem je to setkání mezi dvojčaty.

Co pro vás znamená Humanoid?
Bill: Píseň má mnoho různých melodií a vlivů. A přesně to pro nás humanoid znamená - pocit být roztrhán a nevědět, kam patřit. Zbavili jsme se našich typických struktur písně a vytvořili píseň jako příběh - směrem nahoru a dolu.

Jak se přišlo na ten nový zvuk?
Tom: Prostě jsme chtěli zkusit nějaké jiné věci. Měli jsme na to ty nejlepší technické možnosti. Bylo našim cílem mít velké písně a dát do nich nějaký nový zvukový rozměr.
Bill: Opravdu to zahrnulo hodně práce na detailech. Během posledních dnů jsme sotva spali a flákali se až do naprostého konce. Tom a já jsme taky co-produkovali album!

Jak si člověk má u vás představit proces psaní písně?
Tom: Kdysi 90% našich písní bylo napsáno na akustické kytaře a potom jsme se všichni dívali, jak by mohli být přeneseny ve studiu. Tentokrát to bylo, že jsme skládali a nahrávali okamžitě ve studiu.
Bill: Například, naši producenti nám něco zahráli a řekli - takhle a půjde to takhle. Potom k tomu hrál Tom na kytaru nebo jsem já něco zazpíval. To, jak se písně psali bylo pořád jiné.

Píseň Automatisch zní jako když chcete vyvrátit pojetí o tom, jak někteří lidi na vás celebrity koukají jako na kluky nebo kapelu, neboli, že jste byli "vytvořeni" a pracujete jako stroje atd.
Bill: Výborně, že to někdo vidí! Přesně to je taky u této písně myšleno. Mnoho lidí si o nás získá nějaký názor a proto reagují dost automaticky. Hlavně při setkání, které se automaticky týkají během celého dlouhého dne. Člověk získává jenom trochu nefalšovanosti od lidí, se kterými se setká.

Tokio Hotel se setkávají s požadavky mezinárodního úspěšného interpreta. Zřejmě to jde proti vašemu pohledu na popovou produkci.
Bill: Oblečení, texty písní, muzika - pro mě to všechno patří dohromady. Po tom všem jde přece o emoce, které člověk vlastní. Taky se velmi rád sám fotím a mám všechny tyhle módní věci. Člověk si může splnit mnoho svých malých snů přesně takhle.

(k Billovi) Měli jsme teorii, že jsi se změnil na jeho (Tomův) účes, protože on nechtěl tvůj.
Tom (směje se): Řekněme to takhle. Po celý svůj život jsem něco jako Billův idol.
Bil: Když jsem se rozhodoval o dredech, tak jsem na něj vůbec nemyslel - protože jsem si myslel, že byly hrozné! Tyhle byli takové ty přírodní. A já jsem chtěl naprosto jiné.

Bylo tu někdy ve vašem životě období, kdy jste nepřitahovali pozornost?
Bill: Když jeden byl venku a na své vlastní, tak to nebylo takové. Nicméně, každý o vás potom mluví, když jste spolu. Taky kvůli tomu, že oba vypadáme naprosto jinak.
Tom: Tomu tak bylo i kdysi dávno.
Bill: Není tu nic lepšího než být identická dvojčata. Neumím si to představit ani jinak. Tom a já, jsme jako jeden, jsme spřízněné duše. Neumím si představit jeden den bez něho.

Mimoto, ze všeho tohohle jiskřivého nadšení, tu zajisté musí být mnoho lidí, kteří se děsí takového silného spojení.
Tom: Rozhodně jsme to mnohokrát zažili! To je taky důvod, proč jsme byli v sedmé třídě rozděleni. Učitelé řekli, že naše názory na ně byly příliš silné.
Bill (směje se): Když Tom a já sdílíme názor, tak tu není žádné jiné přesvědčení. Je to dost těžké. I pro lidi v týmu.

To, že na sobě zřejmě lpíte jako dvojčata nevyhovuje standardům soutěživé společnosti.
Bill: Ano, tohle je opravdu něco speciálního.
Tom: Všichni si vždycky říkali - Jak extrémní jsou, že se takhle oblékají, tak jinak, a dokonce spolu mluví.
Bill: A mezi řádky si říkají - Proč někdo, kdo poslouchá hip-hop si vychází s klukem, který má namalované oči?

Proto žijete ve vizi opravdu tolerantní společnosti. Protože by bylo skvělé, kdyby tihle kluci od hip-hopu a tihle kluci se zženštělou stránkou spolu mohli vycházet.
Bill: Vycházet, ano přesně!
Tom: Myslím, že lidé by se mohli neuvěřitelně doplňovat, kdyby spolu měli něčeho více. Jako výsledek každý má jiné názory, díky bohu za to, každý se doplňuje ohromně skvěle.

Je celkem šokující, že vás učitelé rozdělili. Měli vás spíše chránit od všech tyranizování!
Bill: Ano, přesně. Místo toho učitel dokonce řekl studentům v jeho nové třídě, aby si Toma nevšímali, když byl do jejich třídy přeřazen, kvůli kázni.
Tom: To se dostalo ven dalšího dne! Můj nejlepší kámoš byl v té třídě a on mi to řekl.
Bill: Nicméně jsme to tak nenechali.
Tom: Pořád jsme se polarizovali. Byla to dobrá příprava na to, co se děje v těchto dnech.

Po tom všem, fanoušci vás milují kvůli kuráži a je skvělé, že inspirujete dívky, aby byli opravdu kreativní.
Bill: Dávají nám do rukou svoje vlastní texty a dema a kresby, kamkoli jdeme. To je opravdu cool.

Mimozemské rádio své planetě: Jednou Tokio Hotel na školním pozemku byli zvyklí dráždit. Nicméně "Humanoid" může dokázat, že jsou to dospělí skeptici, kteří se vidí jako prostí kluci z plakátů. Tokio Hotel jsou příliš dobří na to, aby byli vinni podle libosti. To je poslední pravda, která stále musí být vyrvaná z této dekády.

source (c) Intro.de

Trpící Bill

25. října 2009 v 16:35 | Doduška |  články,rozhovory

Citlivost, láska, sex - Malý přítel Billa Kaulitze (20) v jeho kalhotách je pro svět mrtvý. Bojí se dívek? Je opravdu šťastný?

Zbytek kapely zdivočel.
Georg: On je ten jediný z TH-kluků, který má sladkou přítelkyni. Je se svoji přítelkyní z Magdeburgu již osm měsíců. Georg: "Potkali jsme se na párty. Neřeknu vám její jméno!"

Tom: Blondýna nebo bruneta - Tom miluje všechny holky a nikdy nebyl zamilovaný. Jeho poslední aféra: Chantelle (21) DJ-dívka z Flipsyde. Je to velká láska? Tom: "Ne. Jenom flirt. Ale již se chci zamilovat."

Gustav: Dokonce i Gustav je známý za žhavý flirtování. Ale často to dělá opatrně, neukazuje se s holkami veřejně. Láska? Stále neznámé.

4 roky jsou 1 461 dní, 35 064 minut nebo 2,1 milionu sekund - v každém případě je to opravdu dlouhá doba! Může 20letý žít bez objetí, mazlení a sexu po takovou dobu? Bill Kaulitz to musí přijmout. TH-frontman už od roku 2005 neměl přítelkyni a nelíbal se od začátku své kariéry. Jeho poslední přítelkyně byla Ina (nyní 21) z jeho domovské vesnice Loitsche (vlevo). Dívky po celém světě se chtějí dostat blíže k Billovi, dokonce Miley Cyrus (16) se snažila s Billem flirtovat. Ale v posledních letech se Bill snaží zbavit fanynek. Neuvěřitelné: Bill nevypadá, že by trpěl z absence trvalé lásky, vyjadřuje svoje pocity na podiu, v nahrávacím studiu, před fanoušky. Potřebuje Bill lásku?

Pravdou je: za image cool hvězdy se skrývá citlivý, stydlivý kluk. Bill je osamělý, popisuje to takto: "Když jsem sám ve svém hotelovém pokoji po koncertě, nevím, odkud bych měl začít. Prostě je všechno tak tiché!" Uvnitř svého srdce má přání, aby našel pravou lásku a pocit ochranitelství. Ale pro Billa je příliš složité najít přítelkyni. Bojí se, že bude brzy zklamán, protože není jako ostatní kluci v jeho věku a může potkat dívku, která snadno odejde. Tom, Georg a Gustav vychází s holkami snadno, flirtují s každou fanynkou, Bill si raději drží odstup. Bojí se, že dívky v něm vidí jenom zářivou popovou hvězdu, proto nechce rychlé vztahy na jednu noc. Bill: "Sex bez lásky není pro mě. Tohle je Tomův způsob trávení času. Sex na jednu noc nic nepřináší!"

Nechce sex bez lásky, bojí se svých citů, protože se může zklamat. Všechno je tak komplikované! "Když potkám dívku, tak s ní chci pořád být," říká. "A to prostě nejde k plnému kalendáři Tokio Hotel." Tahle záminka je všude. Motto: Buď Bill najde super chápavou dívku, která mu věnuje všechen svůj čas, nebo může čekat na svoji lásku do konce své kariéry. Moc na to netlačí: "Je zřejmé, že chci potkat dívku, ale můžu počkat na ženu mých snů! V tuhle chvíli spím v posteli se svými čtyřmi psi!"


Mario Barth show (24.10.2009) - autodrom

25. října 2009 v 16:32 | Doduška |  Videá





Mario: Tokio Hotel podepisují vánoční baňky a v šesté epizodě uděláme aukci. Tak, a teď pojedeme autodrom. Budeme řídit auta...Máme je tady ve studiu zaparkované... Tak se těším, řekl bych, že zelená je barva naděje, takže si beru zelené. Kdo chce modré a žlute?

Bill: Beru žluté.

Tom: Beru modré.

Georg: Já pojedu s Tomem.

Mario: Chceš jet se mnou?
Gustav: Jo, pojedu s tebou.

Mario: Gustav jede se mnou. Teď se tak těším, protože budeme mít větší váhu (směje se). Ne..protože já... není to takhle? To je trochu.... připravit, pozor...počkat... není to...

Bill: Vypadni odsud.

Mario: Všechno je povoleno.

Bill: Moje auto je tak pomalé.

Mario: Všechno je povoleno ..... vše je povoleno

Bill: Já jsem naprosto pomalý

Mario: Jeď touto cestou...

Georg: Kde jsou?

Tom: Hej, Wolfgang má rychlejší vůz

Mario Barth show (24.10.2009) - Geisterfahrer

25. října 2009 v 16:31 | Doduška |  Videá



Mario: Vítejte zpět dámy a pánové. Teď jsem velmi šťastný, že je má tady... světová premiéra...poprvé na německé televizi. Tokio Hotel s Geisterfahrer.


Mario: Tokio Hotel... se svým songem Geisterfahrer z alba Humanoid. Děkuju, že jste tady... Tokio Hotel. Teď uděláme úžasnou věc...jásají. Brzo uděláme... ticho.... chci toho tak moc... všechny tyhle křičící holky... to musí být úžasné.
Bill: Jo, to je dobré.
Tom: Šílené.

Mario: Právě teď uděláme nějakou aktivitu. Vaše album se jmenuje Humanoid. Napůl člověk, napůl motor a to je důvod, proč jsme si mysleli,...znáte autodrom?
Bill: Jo.

Mario: Znáš, znáš... uděláme to... pojedeme autodrom, i když konkurence....Musíte, jestli chcete, podepsat nějakou vánoční baňky a potom budeme mít aukci. Byl bych zato velmi rád.
Bill: Samozřejmě, není zač.

Mario: Závod studiem, to právě teď uděláme... Pojedeme naplno....


Mario Barth show (24.10.2009) - úvod

25. října 2009 v 16:29 | Doduška |  Videá


Mario: Dámy a pánové, hlavně díky tomu jsem hodně šťastný... je tady také světová premiéra, budou vystupovat s novým songem poprvé v německé TV a také v mezinráodní TV. Dneska v mé show vítám Tokio Hotel...Ahoj, tady jste. Jsem šťastný...jásají...slyšíte mě?
Bill: Slyšíme tě, můžeme tě slyšet...jo.

Mario: V mé show budete později. A to nejlepší: Uslyšíme váš nový song Geisterfahrer. Ale co Tokio Hotel neví, dneska budeme natáčet váš klip....můžeme to takhle udělat?
Bill se směje

Mario (směje se): Neví to.. uvidíte, uděláme nějakou aktivitu.
Bill: Velm dobře, zatím.

Mario: Milé...musí tady (směje se)... právě mě to napadlo, klip. Mohli bychom to udělat. Viděli jste jejich obličeje? Ne, proč, kde? Protože každý, kdo zná mojí show si je vědom toho, že muzikanti musí udělat nějakou aktivitu a Tokio Hotel řekli, že udělají...musíme udělat nějakou úžasnou aktivitu....




MTV Greece Day - mp3 (download)

25. října 2009 v 16:28 | Doduška |  Tokio Hotel
01. Noise - download
02. Menschen suchen Menschen - download
03. Break Away - download
04. Automatic - download
05. World Behind My Wall - download
06. Dogs Unleashed - download
07. Schwarz - download
08. Alien - download
09. Ready, Set, Go - download
10. Dark Side Of The Sun - download
11. Monsoon - download
12. Für immer jetzt - download

celý koncert - download
http://i35.tinypic.com/10x7r6h_th.jpg

24.10.2009 RTL - Willkommen bei Mario Barth

25. října 2009 v 16:26 | Doduška |  Videá
Geisterfahrer
download HQ - rapidshare // sendspace // megaupload




Autodrom
download HQ - rapidshare // sendspace // megaupload








Zhlédnutí Willkommen bei Mario Barth

25. října 2009 v 16:21 | Doduška |  Tokio Hotel
Na stránce RTL se můžete podívat na Willkommen bei Mario Barth, kde Tokio Hotel vystupovali se songem Geisterfahrer a potom měli závod na autodromu. TH tam jsou až od 50.minuty...


http://i35.tinypic.com/n3964k.jpg.http://i34.tinypic.com/fv8xon.jpg

Světová premiéra "Geisterfahrer" u Mario Barth

25. října 2009 v 16:20 | Doduška |  Dôležité
http://i35.tinypic.com/54yu8l.jpg
Tuhle sobotu, večer ve 22.15 hod, budou Bill, Tom, Gustav & Georg hosty u Mario Barth! Vedle světové premiéry GEISTERFAHRER na vás ještě čeká napínavá autodrom akce! Těšte se na sobotu 24.10. na "Wilkommen bei Mario Barth" s Tokio Hotel jako speciálními hosty!

source: tokiohotel.de


Bill & Arthur...

25. října 2009 v 16:20 | Doduška |  Bill Kaulitz


Tokio Hotel jsou v Mexiku číslem 1

25. října 2009 v 16:17 | Doduška |  zaujimave
Na hudební scéně se pochybují působivě. Jejich album "Humanoid" se ukázalo jako skutečný hit-gigant - v Mexiku je na 1. místě albumové hitparády.




Tokio Hotel přijedou v březnu do Prahy

25. října 2009 v 16:14 | Doduška |  články,rozhovory
Tokio Hotel
© last.fm

Po třech letech proseb se všem fanynkám německého seskupení Tokio Hotel splnil sen. Magdeburská formace přijede 15. března představit své aktuální album "Humanoid" do pražské Tesla Areny. Cena vstupného bude upřesněna v nejbližších dnech. Tokio Hotel vznikli v roce 2001 a na kontě mají tři německy a dvě anglicky zpívané desky. Jejich debut vyšel v roce 2005, nesl název "Schrei" a ač u kritiků příliš nebodoval, získal si srdce téměř všech dospívajících dívek. Druhá řadovka "Zimmer 483" vyšla o dva roky později a potvrdila komerční úspěch německé formace. V tom samém roce se Tokio Hotel vrhli i na americký trh, když svou první debutovou desku přezpívali v angličtině. Letos se Tokio Hotel vracejí na scénu s novou deskou "Humanoid". Sama kapela odůvodnila název tím, že hledala slovo, které je pro oba jazyky stejné, aby nemusela nic navíc vymýšlet a překládat. Album, které se na rozdíl od těch předešlých více řadí k electro-rocku, vyšlo první říjnový týden.


Hamburg - backstage (20.8.2009)

25. října 2009 v 16:13 | Doduška |  Tokio Hotel